S Terezou ke Zdraví

O MNĚ/ ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH

Kdepak bych jen začala, asi bude nejlepší když se Vám na úvod představím, než se rozepíšu. Jmenuji se Tereza a jsem narozená roku 98 no a život mi dal do cesty víc než dost překážek, které jsem musela pokořit a stále těm novým musím čelit a možná proto teď tohle zrovna píšu, kdy doufám, že se třeba právě ty v mém příběhu najdeš a pomůže ti otevřít oči a věřit v lepší zítřky.

Vše pomalu začalo kolem patnáctého roku života, kdy se začaly objevovat nepříjemné bolesti břicha, které se stupňovaly až v nepříjemné křeče, které přetrvávaly i několik dnů po sobě, než bolest úplně odezněla. Do té doby jsem se stravovala zcela normálně, tak jako všichni okolo mě a ani ve snu by mě nenapadlo, že v průběhu následujících let se toto absolutně změní. S přicházejícími bolestmi jsem bojovala více něž rok, kdy se vše jen stupňovalo a bolesti přicházely častěji a častěji. Přišel den, kdy jsem začala pátrat po příčině, která tuto bolest způsobovala a ejhle, byl to námi všemi oblíbený lepek. Po vysazení všech potravin, které lepek obsahovaly bolesti odešly a já byla schopná opět normálně fungovat. Myslela jsem si, že to bude jediný problém, který přišel, ale bohužel.. Přišlo ráno kdy jsem se vzbudila, šla se tak jako každé ráno podívat do zrcadla a na obličeji se mi objevila neznámá vyrážka s miniaturními pupínky. Nikdy jsem na žádné kožní neduhy netrpěla a tohle byl pro mě opravdu velký šok.

Jak dny šly vyrážka se jen zhoršovala, já se pomalu začala uzavírat do sebe a přicházel pocit nenávisti k samé sobě, kdy jsem se na sebe nemohla ani podívat. Nepřicházel v tu dobu lepší nápad než navštívit kožní lékařku.. (teď se tomu rozhodnutí musím smát). Podívala se na mě, řekla mi že trpím periorální dermatitidou. Napsala mi dvě masti, tak jak to všichni kožaři dělají a já si je šla do lékárny na recept vyzvednout. V pocitem naděje jsem si jednu z mastí namazala na daný problém a těšila se na ráno, že se probudím a po pupíncích nebude ani památky, ale opak byl pravdou.. Po tom co jsem se spatřila v zrcadle jsem se zhrozila. Přišel pocit absolutního beznaděje, tak jako by pro mě v tu danou chvíli skončil svět, černo před očima a jen pláč. V ten moment jsem si řekla, že musí být i jiná cesta, jak s tímhle zatočit a definitivně se toho zbavit, protože jako sedmnáctiletá holka se chcete líbit a ne se schovávat a mít pocit strachu chodit mezi lidi, kde na Vás všichni zírají. Kousla jsem se a začala jsem s očistou těla, kdy jsem přešla zcela na rostlinou stravu v syrové podobě. Můj jídelníček byl nejprve na ovocných a zeleninových šťávách. Jak vyrážka začala pomalu, ale jistě mizet, začala jsem do jídelníčku zařazovat saláty a tepelně zpracovanou zeleninu.

Uběhly tři měsíce a po periorální dermatitidě ani památky a já konečně začala opět žít a normálně fungovat. Na rostlinné stravě jsem vydržela skoro pět let s přesvědčením, že je to ta nejlepší varianta, ale bohužel ani tomu tak není.

Po pěti letech se opět začalo ozývat trávení, bolesti břicha, nadměrná plynatost a neustále nafouklé břicho. Nějak jsem si stále nechtěla připustit fakt toho, že by to mohlo být spojené s tím jak se stravuji, protože přesvědčení bylo, že hodně pohybu a jíst jen ovoce a zeleninu je zdravé. Tento problém jsem přehlížela více než půl roku, než tělo vypovědělo službu a řeklo dost. Poznala jsem to až tehdy, kdy se mi nedostavila menstruace, kterou jsem měla do samotné chvíle pravidelnou přesně na den a nikdy jsem s cyklem problém neměla.

Po vynechání menstruace jsem si začala připadat jako žena v přechodu, nulové libido, návaly horka, změny nálad a pocit vnitřního vyhoření. Stále jsem přemýšlela co se to se mnou děje a na popud mého otce jsem si nechala udělat rozbor střevního mikrobiomu. Po doručení výsledků jsem byla v totálním šoku. Stav zdraví byl 1 z 11 bodů, moje tělo bylo nutričně totálně podvyživené a v tenhle moment mi začalo docházet že je na čase s tím opravdu něco dělat. Zvýšila jsem kalorický příjem, přestala se vyhýbat zdravím sacharidům, začala užívat všechny potřebné probiotika a laktobacily, suplementovat potřebné vitamíny a minerály. Trávení se začalo pomalu zlepšovat, menstruace se do třech měsíců vrátila a tělo konečně začalo fungovat tak jak má.

Uběhlo půl roku a po několika letech se objevila opět periorální dermatitida, kterou jsem ve svém životě už nečekala. Stav vyrážky byl opravdu mírný, ale byl tam. Po letech zkušeností jsem už věděla, že daný problém je odraz toho co se děje uvnitř. Proto jsem si nechala udělat opět kontrolní test střevního mikrobiomu, kdy výsledky byly úplně někde jinde, než při prvním odběru, ale dermatitida stále přetrvávala a nechtěla mizet.

Přišel den, kdy se naskytla možnost si nechat udělat genetické testy z krve na intolerance potravin a dalších věcí. Po výsledcích jsem byla dosti překvapená, z potravinových intolerancí jsem měla výsledky v podstatě negativní a přišla konečně zase naděje opět začít konzumovat maso a ryby, které jsem v jídelníčku přes pět let neměla a měla jsem pocit a přesvědčení toho, že mému tělu jen škodí. Další den mi dorazily výsledky na laktózu a lepek. Laktóza byla z části pozitivní a lepek byl negativní. Najednou přišla myšlenka toho, proč mě tehdy po lepku tedy tak bolelo břicho, když jsem na něho negativní..? No a po doručení posledních výsledků mi to všechno začalo do sebe zapadat a to že mi bylo prokázáno IBS neboli Syndrom dráždivého tračníku a možnost částečné histaminové intolerance. Začala jsem se zajímat co to IBS a histamin vlastně je a jak se při něm stravovat. Po zjištění že největším spouštěčem Syndromu dráždivého tračníku je lepek a laktóza mi došlo, kde celou tu dobu byl ten problém. Začala jsem dodržovat FOODMAP, který určuje jednotlivé potraviny, které mohou daný problém zhoršovat či spouštět a moje trávení se konečně dalo kompletně do pořádku. A teď přichází na řadu ještě histaminová dieta, která mi pomohla se zbavit periorální dermatitidy a naučit se s ní pracovat.

Dopracovat se k celému závěru, kde všechny tyto problémy začaly byl dlouhý, ale z celého srdce musím říct jen jedno, že jsem vděčná za tyto životní zkoušky, které bych chtěla předávat dál a třeba jimi konkrétně pomoci právě tobě.

Pokud jsi to dočetl/a až sem, tak ti chci poděkovat a budu doufat, že budeme následně ve spojení, kdy si i já budu moci vyslechnout tvůj příběh a předat své rady dále.

S pozdravem Vaše Tereza.

Kontakt

Česká republika

Email: sterezou_kezdravi@centrum.cz